kdo je Trash Made
Na projektu Trash Made se podílí skupina umělců, designérů, uměleckých řemeslníků, výrobců a také tým
organizující sběr a svoz vyřazených elektrospotřebičů. Společnými silami oživujeme části starých
elektrozařízení a dbáme na to, aby i přes použití recyklovaných materiálů byly všechny výrobky bezpečné
a měly vysokou řemeslnou úroveň a kvalitu zpracování.
Designéři a umělci
Každý výrobek je obrazem toho, kdo vymýšlí a tvoří jeho podobu. V případě Trash Made tyto myšlenky
přinášejí především…
MgA. Anna Kozová
Anna Kozová, rozená Hanzalová, 1982 v Praze, po ukončení gymnázia nastoupila na VŠUP v Praze, kde studovala
v ateliéru Designu výrobků u MgA. Michala Froňka a MgA. Jana Němečka. Během studia podnikla dvě stáže. První
na ERBAN ve Francii, druhou na VŠUP v ateliéru architektury ak.arch. Jindřicha Smetany. Zde vznikl její první
úspěšný objekt Oblak, který dodnes produkuje firma Symbiodesign. V témže roce s Jerrym Kozou získali ocenění
za nejlepší expozici Designbloku 06, zvolenou návštěvníky Designbloku. Zlomovým okamžikem byla její diplomová
práce – redesign chirurgických nástrojů pro firmu Beznoska, za kterou získala ocenění CZECH GRAND DESIGN
v kategorii objev roku. O rok později byla společně s Jerrym Kozou nominována na ocenění CZECH GRAND DESIGN
v kategorii designér roku za soubor hraček. Za prototyp jedné z těchto hraček, Torpéda – dětského odrážela,
získali Cenu šéfredaktorů za nejlepší prototyp Designbloku 08.
MgA. Linda Čihařová
Linda Čihařová, narozená 1982 v Praze, absolvovala Výtvarnou školu Václava Hollara a v roce 2008 VŠUP v Praze
- ateliér Konceptuální a intermediální tvorby Ak. mal. Adély Matasové a Doc. Ak. Mal. Jiřího Davida. Během
studia se účastnila několika stáží (Academy Beeldene Kunste Maastricht, FAMU, Praha a University of New Mexico,
Albuquerque). Od roku 2001 se účastnila desítek výstav a v posledním roce se přidala k residentům galerie
Trafačka. Její tvorba má široké rozpětí – pracuje s novými i klasickými médii, vytváří interaktivní
videoinstalace, videolandarty i malby. Dalo by se říci, že je jakousi multiinstrumentalistkou výtvarného umění.
Ačkoli se formálně neomezuje ve volbě výrazových prostředků, obsahově je její práce zaměřena směrem ke krajině,
vlastnostem životního prostředí a lidské roli v něm. O tom vypovídá snad nejlépe její diplomová práce Emokraj,
v němž upozorňuje na vpád lidské technické energie do příměstského přírodního prostředí. V posledních letech
spolupracovala na několika projektech s vědeckými laboratořemi, které ji inspirují jak svými pracovními
metodami, tak i objevováním vnitřních struktur jinak známých věcí.V materiálech, které nachází, vidí další
úrovně jejich existence a říká: “Chtěla bych se naučit rozumět a jednat ve vzájemné symbióze se svým okolím
a rozšířovat stávající definici jeho živosti“.
MgA. Jana Krovová
Jana Krovová, narozená 1981 v Rakovníku, po studiu Oděvního a textilního návrhářství na SSVŠ v Písku absolvovala
ateliér Konceptuální a intermediální tvorby pod vedením Ak. mal. Adély Matasové a Doc. Ak. Mal. Jiřího Davida na
VŠUP v Praze. Během studia se účastnila několika stáží (University of Lisbon, Portugal, vizuální umění na Academy
Beeldene Kunste Maastricht a experimentální film na FAMU, Praha). Dnes žije a pracuje v Praze a ve své tvorbě se
věnuje převážně společenským otázkám a formám mezilidské komunikace. Jako svou diplomovou práci představila
rozhovory a videa se ženami, zpívajícími ukolébavku svým nikdy neexistujícím dětem. Podařilo se jí samotnou
ženskou tématiku, "Být či nebýt matkou, tak jak to společnost předpokladá" zpolitizovat. Postavila před diváka
samotný vztah náboženství k homosexualitě a na druhé straně podobnost osudu jeptišky a lesbičky. Nejvýraznějším
vyjadřovacím prostředkem v umělecké činnosti Jany Krovové je píseň, kterou používá jako symbol společnosti a
společenských zvyklostí. Pracuje stejně přirozeně s materiálem i videem. V posledním roce se nejvíce věnuje
projektu Trash Made, ve kterém uplatňuje mnoho svých zkušeností s materiálem a vnáší do něj svůj specifický
konceptuální humor.
Chráněné dílny
Na výrobě některých předmětů se podílí také zaměstnanci a klienti několika chráněných dílen. Možnosti spolupráce
vycházejí ze zaměření chráněných dílen a pracovních možností jejich zaměstnanců daných různým typem zdravotního
(fyzického či psychického) omezení.
BONA o.p.s.
Posláním obecně prospěšné společnosti Bona je opětovné začlenění lidí s duševním onemocněním do společnosti
a zkvalitnění jejich života prostřednictvím sociálních služeb chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení
a sociální rehabilitace.
Na chráněných pracovištích Bona, o.p.s. se lidé učí základním pracovním a sociálním návykům a dovednostem.
Modrý Klíč
Škola SPMP Modrý klíč je nezisková nestátní organizace poskytující sociální služby dětem i dospělým lidem
s mentálním a kombinovaným postižením. Organizace byla vybudována z iniciativy rodičů dětí s těžkou formou
mentálního a kombinovaného postižení a v současnosti poskytuje zázemí komplexní péče pro 110 klientů. Práce
v chráněné dílně školy Modrý klíč umožňuje rozšířit možnosti uplatnění svých klientů - lidí s mentálním postižením.